Jmenuji se Filip Rojík a na internetu
jsem znán pod pseudonymem Zedjunior.
Věnuji se tomuto plesnivému plátku alias
blogu, webdesignu a zejména fotografování.
Zpět
Příjemné překvapení
Asi se ptáte co je pro mě takové příjemné překvapení. Náhodou jsem navštívil server mého oblíbeného časopisu DIGIfoto (http://digiarena.zive.cz/) a co jsem nenašel. Moje fotografie se stala fotografií týdne.
Také jsem zjistil že fotografie je v první pětici z 19 044 fotografií. Což je zajímavé číslo. Moc se mi tomu věřit nechce ale je to tak.
A co na DIGIarena o mně napsali? Tady je celý text: „Pod mostem byla náhle obloha úplně jiná než nad ním,“ vypráví její autor s přezdívkou Zedjunior o jedné pozoruhodné jízdě večerní Prahou.
Naše hlavní město je stověžaté a svým způsobem i magické. Na aktuální Fotografii týdne je ovšem i jednoduché a přitom pestré, město siluet a ticha. Ačkoliv se autor rozhodl umístit ji do kategorie Krajina, stejně dobře by posloužil také šuplíček Architektura či Experiment. Záběr nazvaný jednoduše „Praha“ sebevědomě překračuje žánrové hranice a neohlíží se ani na svůj handicap v podobě vysokého šumu.
Znáte to pořekadlo o jednoduchých, ale krásných věcech? Černá barva je v této kompozici vlastně zodpovědná za celý svět. Pokud bychom vypustili tuto barvu, zůstane nám jen nicneříkající barevný přechod na prázdné obloze. Pokud však na těchto dvou navzájem harmonických barvách vyrostou rozvětvená ramena lamp, jemné mřížky zábradlí a obrysy lidí, rozvine se před námi jednoduchý a přitom působivý obraz. Trošku připomíná vektorovou grafiku.
Zatímco na minulé Fotografii týdne jsme se mohli zasnít v mlhavém oparu, tento týden je ve znamení světa, neúprosně rozděleného kompaktní černou hmotou na svět osamělých snílků a přízemních spotřebitelů. I přes použití kontrastních barev a odstínů však snímek působí večerním, uklidňujícím dojmem. Někdo je prostě nahoře a někdo zase dole. V obou částech najdeme téměř dokonalé kolmice, geometrické tvary a hlavně jednoduchost. Tomu, aby výsledek nepůsobil neosobně a příliš technicky, autor napomohl začleněním postav do horní části. Široký černý rámeček může působit trochu přehnaně, ale svou úlohu - izolaci snímku od okolního prostředí - zvládá hravě a navíc působí jako součást této kompozice, jakési pokračování hmoty mostu.
„Použil jsem vysoké ISO, protože už byla tma a jeli jsme autem,“ zdůvodňuje autor, jak vznikl šum zmíněný výše. Tvrdí však, že původně nebyl vůbec znatelný. Objevil se až po intenzivním ztmavení, které bylo provedeno proto, aby vynikly odstíny oblohy. Také je škoda znatelné neostrosti. Rozhodně však můžeme říct, že Zedjunior zachytil velmi zajímavý moment. Okleštil ho o detaily, podtrhl jeho schematičnost a ponechal mu jeho večerní ospalost. K dokonalosti chybí už jen vychytat pár technických much. Rozhodně se však těšíme na další příspěvky z fotografického aparátu tohoto kreativního autora. Ještě neřekl poslední slovo....
Takže, toto o mé fotografii napsala paní Jana Strakerlová a také jí děkuji. (článek je zde: digiarena.zive.cz). Fotografie je zatím jedna z nejnavštěvovanějších a nejlépe hodnocených. No jsem šťastný, přešťastný.. U nás ve městě je sníh a také děkuji Péťovi Zádorimu (peterzadori.net) za upravení administrace. Nějaké věci přidal, bylo to texy, atd. Takže děkuji za komentáře a za přečtení textu. A tady je závěreční screen:
27.01.2007, 30x zdrbnuto a 1135x zobrazeno
Komentáře
Konkrétně mne pobavila věta "Záběr nazvaný jednoduše „Praha“ sebevědomě překračuje žánrové hranice".
Každopádně k fotu gratuluji, přestože si myslím, že ve sbírce už máš minimálně dvě lepší